Sunny Day

(Sany)

Sany měl za svůj život jen minimálně zdravotních problémů. Když jsme ho kupovali, měl špatný tvar kopyt a horší kvalitu kopytní rohoviny v důsledku dřívějšího zanedbání péče o kopyta. A vlastně celý Sanův život se jeho kopyta musela upravovat s velkou péčí. Jinak byl Sany celý život skvěle ohebný, beze změn na pohybovém aparátu. Přestože Sany pracoval se začátečníky (a mnohdy i těžšími), chiropraktička se vždy divila, že je bez jakéhokoli nálezu. dyž se ale u Sanyho nějaký zdravotní problém vyskytl, vždy měl zvláštní průběh a veterináři si s tím moc nevěděli rady. A přesně něco podobného se stalo před jeho smrtí. Stejně jako rok a půl předtím, si Sany z ničeho nic namohl svaly na bocích a zádech. Opravdu hodně, svaly byly vystouplé a ztuhlé a Sany se skoro nemohl pohybovat. V obou případech to vypadalo, že se namohl, když uhýbal před dorážením svých přehnaně hravých koňských kamarádů. Ale kdo ví, jak to opravdu bylo. Jeho stav se tentokrát po týdnu nezlepšil. A přestože byl bez jakýchkoli dalších klinických příznaků, a pod dohledem veterináře, tak Sany z ničeho nic náhle a zcela nečekaně zemřel.

Sany byl sice hodný, ale ... Neustále nad sebou musel mít dozor zkušeného „koňáka“. Když byl mladý, tak ho totiž vychovávaly nezkušené děti a zkazily ho svou nedůsledností. Když k nám přišel, byl velice svéhlavý a neochotný poslouchat. Zkoušel kopat při čistění a sedlání. Pod sedlem neuměl téměř nic. Byl líný, okopaný, vůbec nereagoval na pomůcky. Hlídat se Sany musel celý život. Ve stádě byl submisivní, ale rád se prosazoval alespoň nad slabšími a nejistými lidmi. Čas od času někoho vyděsil při čištění. Míval období, kdy se na pastvě rozcválal proti člověku. Jeho útok šel snadno zastavit tím, že člověk vyrazil proti němu. Ale které z dětí je to schopné neutéct před půl tunou váhy, která se na ně řítí. Na druhou stranu Sany svůj atak nikdy nedotáhl do konce. Pokud člověk zůstal stát a neutekl, tak uhnul Sany.

Z počátku byl Sany na ježdění obtížnější. Když jsme na něm seděli poprvé, tak dal hlavu na zem a začal se pást. Nebylo síly, která by mu hlavu zvedla a přiměla k pohybu vpřed. První roky se také obtížněji zatáčel. Když se jezdci opřeli do otěží, šel proti nim, zakousl se do udidla, a přecházel do rychlého klusu nebo cvalu. Ale Sany se učil velice rychle, a po jezdecké stránce udělal veliký pokrok. Přestože byl schopný skvěle pracovat s pokročilými jezdci, většinou dostával do sedla začátečníky. S postupujícím věkem byl pro ně Sany víc a víc spolehlivý. Měl období, kdy přestal spěchat vpřed, a naopak se musel hodně pobízet. V té době se chtěl práci šikovně vyhnout, a jak byl chytrý, tak vymýšlel spoustu hloupostí. Rychle pochopil, že ho necháváme zastavit, když se potřebuje vykadit. Zakrátko tak zastavoval každou chvíli, a po velkém úsilí se sebe vždy vytlačil jeden jediný bobek.Tady byla náprava velice snadná, ale Sany zvládl vymýšlet stále něco nového. A někdy i pozitivního.

Vzhledem k tomu, že to byl poměrně těžký kůň, byla pro něj práce v písku na jízdárně hodně náročná. Přišel na to, že při shromáždění - s vyklenutými zády, podsazeným zadkem a zaklapnutou hlavou se mu pracuje lépe. Takže tak začal chodit sám od sebe i s malými dětmi na zcela prověšené otěži. Jen pak býval problém, že občas pracoval s příliš velkým nasazením. To si pak ztrátu rovnováhy jezdce nebo neúmyslný dotyk nohou si vyložil jako jezdeckou pomůcku, a předvedl kolik energie se v něm skrývá. Občas si tak s nějakým naprostým začátečníkem hupsnul přes nějakou překážku.

V terénu byl zcela spolehlivý, nelekavý, pouze občas se s někým snažil během pochodu nakrmit. Dalo se s ním dělat spoustu hloupostí, které Sanymu zpestřovaly nudnou jízdárenskou práci. Malé děti na něm jezdily ve dvojicích. Naskakovali jsme na něj přes zadek. Ležícího jsme ho zahrabali do písku. Krásně fungoval při ježdění bez sedla a uzdečky. Na druhou stran bylo zcela zbytečné snažit se vzít ho na lonž pouze na ohlávce. A i s obnoskem nebo uzdečkou to za moc nestálo, takže lonžování začátečníků se Sanyho netýkalo. Obdobným způsobem nerespektoval ohrady. Prostě se natáhl za lepší trávu a ohrada praskla. Naštěstí na něj platil elektrický ohradník, jinak bychom nedělali nic jiného, než opravovali a opravovali.